TRISTÉLION
Šimon Paplhám
Trojice výduchů metra dominuje záhadnému, nebezpečně působícímu parku, tichému kráteru, zanechanému lidskou rukou. Vybledlá barva, rez, graffiti a nepořádek se plazí objektem i prostorem. Renovace má za účel propojit objekt nejen s šedým exteriérem nově vznikajících budov, ale i s okolními dřevinami. Užitím textury a barvy uhlu nejde jen o nápodobu kůry, maskování kovu jako stromu, ale i přiznání rozdílné povahy objektu. Uhel, stejně tak jako kov, je neživý, nepodléhá růstu. V čisté podobě je zanechán proměnou v žáru, změnou podstaty. Vypovídá o vzplanutí, nebo vyhoření, pozvednutí anebo pádu. Symbolika megalitických kusů uhlu komplementuje funkci, kterou výduchy nabyly. Pro některé skupiny lidí slouží jako shromaždiště nebo ochrana před živly. Nová podoba odkazuje na ohniště, původní útočiště člověka, ale i na jeho první vztyčené konstrukce.