Do suburbánní nicoty obklopující budovu budoucí galerie jsme vložili několik záchytných bodů. Pomocí nich vzpomínáme na to, co bylo, a zároveň vytváříme most k věcem budoucím. Měřítko prostoru nám od začátku evokuje fórum, místo, kde v minulosti zpravidla pulzoval veřejný život – konaly se zde soudy, volby, trhy, průvody a řečnická shromáždění. Tohle místo v srdci Moravské Ostravy však žilo životem zcela odlišným – tepala zde krev v žilách jatečných zvířat, kvetl zde obchod s bouraným masem a namísto řečníků a úředníků zde „úřadovali“ řezníci. Jednoduchý koncept tyto dva aspekty rozebírá. Forma, v tomto případě prostor, je zde volně akcentována ve formě geometrického členění do jednoduchých subprostorů – prvotního zásahu do „prázdna“. Geometrie je budována pomocí jemné modelace, kterou se vymezujeme vůči okolí. Uvnitř jsou stromy, které v rámci budoucího života na fóru jednoznačně zlepší pobyt na slunné piazzettě. Vzniklá místa budou moci občané brzy užívat – vzniknou „kapsy zeleně“, kde bude možné trávit čas. V rámci Landscape festivalu Ostrava tak vznikne ona prvotní prostorová intervence, kterou lze dále rozvíjet. Jak moc bude univerzální, či do jaké míry se uzpůsobí potřebám galerie, necháváme plně otevřené. Nicméně ani minulost zde nezůstává zapomenuta – krvavý odpad z porážek jatečných zvířat jsme abstraktně navrátili / zpřítomnili pomocí rudých máků, které „protékají“ vymezeným prostorem. Rudou barvu jsme ale zvolili i proto, aby nám pomohla počin v daném prostoru vizuálně „prosadit“. Použili jsme ji na kůlech kotvících stromy, na předmětech, které se v malém „pocket parku“ nacházejí. Avšak stejně jako krev postupně vysychá a bledne, i máky se jednou vytratí. A co zůstane, jsou právě stromy, které vytvářejí základ pro Forum Arborum.